Pseudogravidita - falešná březost | Veterinární ordinace a chovatelská stanice VÝMAŘI
Změny hladin hormonů v organismu feny, mohou způsobit, že organismus imituje březost, i když fena nebyla oplodněna (může k ní dojít bez ohledu na to, zda fena byla kryta či nikoli).
Nejčastěji se tento stav objevuje do 2 měsíců po hárání, takže naznačuje březost i délkou (ale může se – méně často – objevit i mimo tuto dobu).
Při pseudograviditě se můžeme setkat s veškerými příznaky jako u skutečné březosti – fena se může zakulatit, má větší chuť k žrádlu, dochází k otoku a zvětšení mléčné žlázy, nezřídka i ke spuštění mléka.
Fena si začne stavět hnízdo a vyhledává hračky a předměty, kterým by mohla věnovat svou péči (dokonce vím o případu feny, která ač jinak dávila kočky, v době falešné březosti si přinesla od sousedů kotě a začala se o něj mateřsky starat…).
Je nutné tento stav odlišit od normální březosti, potratu či ztíženého porodu a s fenkou je tedy lépe navštívit veterináře.
Doporučuje se omezit krmná dávka (hlavně přísun bílkovin) a dle možností i tekutin (pozor na dehydrataci!). Feně nedovolíme, aby si vylizovala mléko, protože to stimuluje další laktaci (košík, zakrytí břicha pásem nebo prubanem apod.) a odebereme jí hračky, o které pečuje. Fenu se snažíme fyzicky i psychicky zaměstnat – vycházky a výcvik nejsou na závadu.
Pseudogravidita je často provázena otokem mléčné žlázy a laktací, což často vede k zánětům mléčné žlázy. V takovém případě doporučujeme mléčnou žlázu chladit, výborný je i starý „babský“ recept – tvarohové obklady. Můžeme aplikovat protizánětlivé masti (např. Aphlegmin).
Pokud se nám nedaří zvládnout falešnou březost a zánět výše uvedenými způsoby, je na místě zásah medikamentózní u veterinárního lékaře, který je schopen zhodnotit přínos i možná případná rizika.hormonálních preparátů. Obecně se ale snažíme pseudograviditu zvládnout bez nich, zvláště u chovných fen, kde plánujeme krytí.
Není pravda, že po štěňatech se tento stav vždy upraví. Pokud fena není chovná nebo už neplánujeme další krytí jsou opakované falešné březosti indikací ke sterilizaci.
Stejně tak je nesprávný přetrvávající mýtus, že fana by měla mít alespoň jednou štěňata. Jeden vrh v životě feny není žádný vrh – nevyřeší problémy falešné březosti, zánětů mléčné žlázy ani onkologických onemocnění pohlavních orgánů.
Přestože výmarský ohař není predisponovaným plemenem, může i u něj dojít k poporodní eklampsii – lidově označované jako mléčná horečka.
Protože toto onemocnění přichází nečekaně, bouřlivě a může skončit i úhynem feny, krátce se o něm zmíním.
Onemocnění může postihnout jakoukoli fenu kdykoli (dokonce ještě před porodem), ale nejčastěji se s ním setkáváme cca 3-4 týdny po porodu, kdy je laktace na vrcholu a fena odevzdává do mléka maximum živin. V těle tak dojde k vyplavení vápníku (hypokalcémie) a glukózy (hypoglykémie) pod kritickou hladinu). Charakterizovány
Preventivní podávání kalciových preparátů březím a kojícím fenám vzniku onemocnění nezabrání.
Počáteční příznaky poporodní eklampsie jsou charakterizovány vyčerpáním feny, neklidem, nervózní, dezorientovaná, třese se, pobíhá, ztrácí zájem o štěňata, nadměrně sliní, pije, může začít kolabovat. Někter´é feny mají nespecifické příznaky jako zvracení nebo průjem. Následuje fáze patologického přehřátí organismu a křečí. Eklampsie má velmi rychlý průběh. Onemocnění se může rozvinout během několika minut až hodin
Proto je nutné okamžitě kontaktovat veterináře. Ten podá feně většinou intravenózně vápník, glukózu, popřípadě i křeče a horečku tlumící léky.
Následně je třeba podávat feně několik dní kalciové preparáty.
Porodní eklampsie má tendenci recidivovat (asi u 20% fen) a proto je fenu potřeba hlídat a snažit se o co nejčasnější odstav štěňat.