Antikoncepce a kastrace | Veterinární ordinace a chovatelská stanice VÝMAŘI
Veterinární medicína kráčí kupředu mílovými kroky. Zatímco mnozí (či spíše mnohé) ještě pamatujeme dobu, kdy bylo problematické opatřit si antikoncepční pilulku pro ženu, dnes si můžeme vybírat z mnoha typů a stejný „komfort“ dopřát i svým psům. Každá mince má ale i svou odvrácenou stranu a to jsou v případě antikoncepčních preparátů nežádoucí účinky.
Jaké jsou možnosti:
I když pečlivý čtenář pochopil, že celou publikací se jako hlavní motiv vine snaha o co nejpřirozenější a přírodě blízký způsob chovu, bude se mu možná zdát, že můj názor na kastrace fen se od této myšlenky odchyluje. Co je přirozenější než zdravá 2x ročně se hárající fena? Přesto jsem zastáncem kastrací fen a mám tento názor podložen mnoha zkušenostmi.
Kastrace feny spočívá v chirurgickém odstranění vnitřních pohlavních orgánů a to buď vaječníků nebo vaječníků i dělohy.
Zákrok se provádí v celkové anestezii. Moderně vybavené veterinární kliniky dnes dělají tento zákrok i šetrně laparoskopicky. Jako u každého operačního zákroku je důležitá především pooperační péče. Fena musí mít alespoň 10 dní klidový režim a je nutné zabránit jí v olizování operační rány. Odstranění se provádí většinou za 10 dní po operaci a tato doba je také považována za ukončení pooperační rekonvalescence.
Přestože jsme se rozhodli z nějakého důvodu upřednostnit fenu před psem(klidnější povaha, lepší ovladatelnost , zahrada plná tújí ), víme že nechceme, nebudeme nebo nemůžeme chovat,pak je určitě dobrým řešením kastrace ve věku po prvním hárání, zhruba okolo 1 roku stáří.
Za velmi vhodné pak doporučuji kastraci fen (i psů), kteří byli z chovu vyřazeni ze zdravotních důvodů.
Jeden z mýtů, který je „chovateli“ stále milně tradován je to, že fena by měla být alespoň jednou štěňata. Není tomu tak! Pokud tedy nechceme chovat, provedeme kastraci v raném věku. Pokud se rozhodneme nějaký vrh odchovat, můžeme provést kastraci kdykoli později.
Odpadnou tak ročně 2x tři týdny, kdy musíme fenu hlídat, nemůžeme se zúčastnit žádné kynologické akce či honu a i při individuálním lovu je fena pod vlivem hormonů špatně soustředěná a roztěkaná. Toto jsou „sobecké“ důvody, které vedou ke kastraci majitele. Je třeba ale uvést i jednoznačně pozitivní vliv kastrace na zdravotní stav feny. Jedná se především o prevenci onemocnění pohlavních orgánů, mléčné žlázy a odstranění potíží spojených s pseudograviditou (falešnou březostí), ochrana proti vzniku cukrovky. Díky kastraci se daří kontrolovat i některé druhy epilepsie a kožních onemocnění.
Více než polovina nádorových onemocnění u fen se vyskytuje na mléčné žláze. Mezi faktory, které vyvolávají jejich vznik patří hormony (estrogeny a progesteron), které se tvoří ve vaječnících. Logicky tedy s odstraněním vaječníků odstraníme i hormony podmiňující vznik nádorů. Pokud se kastrace provede včas, je riziko vzniku nádorů opravdu velmi nízké (po prvním hárání se uvádí snížení o více než 90%). S každým říjovým cyklem se pak riziko zvyšuje. Je také pochopitelné, že narkóza u mladé zdravé feny je bezpečnější než u seniorky .
Patologická onemocnění dělohy – především hnisavý zánět (pyometra) jsou často způsobeny podáváním antikoncepčních přípravků a jsou k němu predisponovány feny, které trpí častými falešnými březostmi. Kastrace tedy řeší i tyto problémy. Je samozřejmě bezpečnější provést zákrok u feny zdravé v dobré kondici než u fenky vyčerpané zánětem s rizikem sepse a dalších problémů
Kastraci je vhodné provést v anestru – tzn. v období mezi dvěma říjemi, kdy jsou pohlavní orgány v klidu a nehrozí zvýšené riziko krvácení.
Doba rekonvalescence – od provedení zákroku po odstranění stehů trvá 10 – 12 dní, v tomto období by měl majitel fence zajistit klid, omezit pohybovou aktivitu a zabránit poškození rány.
Pochopitelně musíme zmínit i rizika a nevýhody kastrace. Kastrace sice patří mezi běžné chirurgické zákroky, ale i zde je nutno počítat s komplikacemi souvisejícími s narkózou, pooperační infekcí, krvácením či problémech při hojení rány. Ta však snižuje provedení zákroku v inhalační anestezii či laparoskopicky.
U kastrovaných fen může vlivem poklesu estrogenů dojít k inkontinenci (asi u 10%). S inkontinencí se ovšem setkáváme i u nekastrovaných starších fen ( u větších plemen častěji). Existují preparáty,jejichž pomocí se dá tento problém dobře řešit.
Při velmi časné kastraci může dojít ke změně kvality srsti. Fenka má jemnou srst s absencí pesíů tzv. štěněcí srst (problém u dlouhosrstých).
Často uváděným nežádoucím efektem kastrace je nárůst tělesné hmotnost. Je pravda, že s poklesem pohlavních hormonů se zpomalí metabolismus, ale mám spíše tu zkušenost, že majitelé mají snahu na vrub kastrace svalovat problémy, které svým psům způsobují překrmováním a nedostatkem pohybu. Problém se nechá řešit úpravu krmné dávky a režimu.
Domnívám se, že pozitivní přínos kastrace pro zdravý život fenky je daleko větší než uvedená rizika.
Svoje chovné fenky kastruji po jejich posledním vrhu , což je většinou v 7 letech a jsem přesvědčena o tom, že i to přispívá k tomu, že se dožívají veselé a vitální věku výrazně nad průměrem populace výmarského ohaře, přestože jsou celý život pracovně využívány. Změny v chování ani zvýšené přírůstky hmotnosti u fen nepozoruji
Principem kastrace je chirurgické odstranění obou varlat.
Kdy dopručuji provést kastraci psa samce:
Zákrok se provádí v celkové anestezii. Důležitá je pooperační péče, kdy je nutné do vytažení stehů (10.den) psu zabránit v olizování operační rány. K tomu vás váš veterinář vybaví límcem, kter´ý musí mít pes neustále nasazen.
Ideálním věkem pro kastraci psa je období po dosažení pohlavní dospělosti, což je u výmarského ohaře věk po 12 měsíci. Ze zdravotních důvodů lze tento zákrok pochopitelně provést kdykoli.
Pokud bychom se měli zmínit o rizicích kastrace psů, studie uvádějí zvýšený výskyt některých nádorových onemocnění u kastrátů. Dá se však říci – stejně jako u fen- že přínos odůvodněného zákroku převyšuje možná rizika
Je zajímavé, že kastrace samců vzbuzují u majitelů (nikoli majitelek) daleko velké moce a majitelé jsou tvrdými bojovníky za zachování „mužství“ svých psích svěřenců